Neděle 8. prosince 2019, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 8. prosince 2019 Květoslava

Jak (ne)pomáhat Africe.

12. 11. 2018 21:01:25
Chceme pomáhat Africe? No, jak kdo. Pokusím se stručně zmapovat současný stav a naznačit aktuální možnosti a hlavně nemožnosti.

Úvodem malé intro do evoluční biologie. Jsou dvě evoluční strategie: r-strategie znamená vyrobit co nejvíce potomků, protože nelze ovlivnit kolik a za jakých podmínek jich přežije. K-strategie naopak spočívá v tom, že podstatná je kvalita potomků, aby měli co největší šanci na další reprodukci.

Příkladem r-strategie je třeba moucha domácí. Samička naklade nějakých 200 vajíček a více se o ně nestará. Sameček oplodní samičku a uhyne, jak je u hmyzu zvykem. Za rok stihne 4 generace. Na podzim většina much vyhyne na plísňové onemocnění a do jara přežije několik málo oplodněných samiček. Na prostou reprodukci to stačí. Mezitím mouchy i jejich larvy slouží jako potrava pro další živočichy, třeba vlaštovky, žáby....

Příkladným K-stratégem je člověk západní. Zplodí maximálně dvě děti a ty živí až do pokročilé dospělosti. O děti se, samozřejmě, pečlivě starají oba rodiče. Vyživovací povinnost v ČR je do 26 let věku (1/3 života) za předpokladu, že tyto děti studují, připravují se na budoucí povolání, nebo to alespoň dost přesvědčivě předstírají, což obvykle svedou. Úmrtí potomka se bere jako tragédie, která představuje pro rodiče doživotní trauma – častý motiv v soudobé skandinávské literatuře. Ostatní západní země to mají víceméně stejně. Přitom ještě v dobách Boženy Němcové (-200 let) se počítalo s tím, že polovina narozených dětí se nedožije reprodukčního věku a nikdo se kvůli tomu nevěšel.

No a subsaharští Afričané to mají někde mezi tím. Maminka se o novorozeně postará, ale když dokojí, šoupne ho k prarodičům nebo tetičkám a jme se pracovat na dalších potomcích. Dokud je atraktivní a hlavně plodná. Tatínek to neřeší, plodí další potomky jinde.

Výsledkem je nějakých 50 000 000 ročních afrických populačních přebytků, které při obvyklé africké bezstarostnosti nelze uživit.

Je to dáno přírodními podmínkami.

Naši dávní předkové, poté co se dostali do Evropy a začali se věnovat zemědělství velmi rychle přišli na to, že při vegetační sezóně trvající sotva půl roku musí včas zasít, včas sklidit a úrodu zabezpečit. Kdo to ignoroval, nepřežil zimu.Krutá, ale efektivní selekce.

V subsaharské Africe to takhle není. V džungli se vždycky něco najde, zima se neptá, co jsi dělal v létě, zima je ostatně neznámý pojem. A shromažďovat zásoby nemá smysl, v tropickém podnebí to ani nejde, co nesežerou hlodavci, to se zkazí.. Na druhé straně v Africe člověk není, nebo aspoň donedávna nebyl, na rozdíl od Evropy, hlavním predátorem. K tomu jedovatí hadi, smrtelné infekce... Je třeba nasekat co nejvíc potomků, aby alespoň někteří přežili. A když těch potomků přežilo příliš mnoho, řešilo se to kmenovými válkami spojenými s genocidou a případně i kanibalismem. Vyhrává ten, kdo je silný agresivní, bezohledný a sexuálně aktivní. Ne nadarmo mají subsaharští Afričané více testosteronu, tvrdší lebku, silnější kostru a delší penis než Evropané nebo Asiaté. A taky menší mozek.

A pak do té africké pohody vstoupili Evropané. S úmyslem kořistit, ale také přinést Africe civilizaci. Zavedli efektivní zemědělství, efektivní medicínu, efektivní státní správu. Dočasně to fungovalo.

Jenže Afričané se množili a množili, Evropany vyhnali a vrátili se k osvědčeným africkým zvyklostem. V Zimbabwe (dříve Rhodesie) farmáře původem z Evropy dílem vypudili, dílem zmasakrovali a jejich farmy předali Mugabeho milcům. Výsledkem je, že z dříve vývozce potravin se stala země závislá na potravinové pomoci.

Stejný vývoj teď probíhá v Jihoafrické republice. Nelson Mandela po převzetí moci garantoval bůrským farmářům jakousi kontinuitu, tedy, že jim farmy neseberou a dovolí jim laskavě živit zbytek státu. Věděl, jak to dopadlo u sousedů v Zimbabwe.

Jeho následovníci to ale takhle nevidí. Hnutí „Zabij Bůra“ dominuje, farmáři evropského původu jsou, za nezájmu západních médií, vyvražďováni a vyháněni. Dá se očekávat, že to dopadne stejně, jako v Zimbabwe. Takže lidé, kteří dříve emigrovali z „národně osvobozených států“ (Angola, Mosambik, Zimbabwe...) do sice apartheidní, nicméně prosperující JAR, za lepším životem byť druhořadého občana, brzy budou emigrovat jinam. Pokud bude kam. Zájemci o emigraci do zatím ještě fungujících a k migraci vstřícných západních demokracií se najdou i v na Středním východě či v Latinské Americe.

Ale teď konečně k té pomoci. Jaké jsou alternativy?

  1. Umožnit africkým populačním přebytkům emigrovat jinam. Třeba do Evropy.
    Evidentní nesmysl, který bych radši ani nezmiňoval. Jenže ho prosazuje OSN i Evropská komise. Aplikováno do důsledku by to znamenalo, že Afričané v Západní Evropě do 20 let přečíslí Evropany a Evropa bude následovat osud Zimbabwe a JAR. A zase nebude kam emigrovat. Na Sibiř by se jim asi nechtělo.

  2. Krmit Afričany a poskytovat jim lékařskou péči. Tedy to, co Západ provádí v Africe teď. Další dobře míněná cesta do pekel. Třeba v Somálsku to z cca 5 milionů hrdých pasáků koz udělalo za cca 40 let 20 milionů ubožáků čekajících v prachu u cesty na další kamion s potravinovou pomocí. Kozy už by je všechny neuživily a ten kamion je, z jejich hlediska, zadarmo. Jenže co až jich bude za dalších 40 let 80 milionů?

  3. Pomoci Afričanům vybudovat moderní zemědělství, státní správu a průmysl. Čirá iluze. Jak dopadlo zemědělství třeba v Zimbabwe, víme. Jakž takž efektivní státní správa fungovala za kolonialismu a když to někdejší koloniální mocnosti zabalily, šla do kytek. Průmysl se s populací s průměrným IQ kolem 65 budovat nedá.

  4. Čínská cesta, tedy to co Číňani nenápadně dělají už dlouhá desetiletí. Vytipovat nejschopnějšího místního hrdlořeza a toho podporovat finančně i zbraněmi výměnou za přístup k nerostným zdrojům. Ona to vlastně tak docela pomoc není, ale funguje to. Lokálně zajistí aspoň dočasnou stabilitu.

Napadají mne další možnosti, ale to už bych narazil na trestní zákoník, tak raději ne.

Jakou cestu tedy zvolit? Varianty 1 a 2 jsou vyloženě kontraproduktivní, varianta 3 je nereálná.

Zbývá varianta 4. Ne moc humánní, ale účinná. Nebo ty raději nezmiňované.

Je na čase, a by Západ Africe řekl: „Nabídli jsme Vám civilizaci. Nechcete? Trhněte si“.

Zdroj: Wikipedie

Autor: Jiří Tomáš | pondělí 12.11.2018 21:01 | karma článku: 38.84 | přečteno: 1488x

Další články blogera

Jiří Tomáš

Několik poznámek ke klimatickému alarmismu

Plánovaných konců světa jsem už několik ve zdraví přežil. Jistě, dříve, ale spíš později nastane nějaký malér, který učiní Zemi neobyvatelnou, třeba až se Slunce změní v červeného obra a jsou i jiné možnosti.

22.9.2019 v 10:00 | Karma článku: 37.71 | Přečteno: 1207 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Na Mikuláše se potvrdilo, že Česko rejdištěm agentů je

Čelný vysmívač našim tajným službám prezident Zeman, jenž nevěří informacím o rejdech agentů ze zemí, jejichž špičky pokládá za své přátele, by takový přístup měl však korigovat - zcela v souladu se svým vzorcem o změnách názorů.

8.12.2019 v 10:10 | Karma článku: 15.06 | Přečteno: 267 | Diskuse

Libor Čermák

Zastávání se nejvyšších představitelů země je občanská uvědomělost nebo odvaha?

"Dík za odvahu, nejste sám". To byla jedna z reakcí, na můj včerejší článek. Zastal jsem se v něm našeho pana prezidenta a pana premiéra. Něco takového by se v normálním státě přece mělo brát naopak za občanskou uvědomělost.

7.12.2019 v 18:41 | Karma článku: 32.74 | Přečteno: 664 |

Jan Dvořák

Michálek poradil Kalouskovi rozpuštění. Neupřesnil jak

Už od pátečního dopoledne se do čelných pozic na internetových médiích dostala informace o fatální roztržce mezi šéfy klubu Pirátů a Topkařů.

7.12.2019 v 10:25 | Karma článku: 23.16 | Přečteno: 644 | Diskuse

Jan Bartoň

Zlý muž Michálek a stará struktura Kalousek

Česká demokratická opozice, která se shodne na politice proti Andreji Babišovi, má zřetelně rozdílné cíle politické i ekonomické. V okamžiku, kdy by opozice neměla Babiše, by si politici z „demobloku“ šli po krku.

7.12.2019 v 9:00 | Karma článku: 43.31 | Přečteno: 6234 | Diskuse

Martin Braun

Chcete si přečíst rozhovor s presidentem? Zaplaťte.

No, je to jenom koruna, mohl by kdosi namítnout, jenže tady vůbec nejde o korunu nebo dvě. Jde o nechutnost, kdy rozhovor s hlavou státu, je zpoplatněn

7.12.2019 v 2:50 | Karma článku: 37.80 | Přečteno: 1623 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1137

IT analytik, hráč na heligonku, soutěžní bridžista, geocacher. Taky vodní turistika, ale to už teď jen sporadicky.

Najdete na iDNES.cz